Kardiologická prevence: Jak poznat a snížit riziko srdeční příhody?

Infarkt myokardu a další srdeční příhody mohou rizikové pacienty postihnout nečekaně a kdekoliv. Jak poznáte, zda jste rizikový pacient, a kdy je třeba myslet na kardiologickou prevenci?

Obecně nejohroženější skupinou, kterou nejčastěji postihují náhlé srdeční příhody, jsou lidé s pozitivní rodinnou anamnézou (pokud mají rodiče kardiovaskulární onemocnění či genetické onemocnění zvané familiární hypercholesterolemie, které se projevuje vysokou hladinou cholesterolu v krvi), ohroženi jsou dále kuřáci, lidé s vysokým krevním tlakem, cukrovkou (diabetes mellitus) nebo s poruchami lipidového metabolismu. Riziko kardiovaskulárního onemocnění (KV) pak stoupá s věkem u mužů starších 40 let a u žen starších 50 let nebo postmenopauzálních bez známých rizikových faktorů.

Vyhodnocení rizika KV onemocnění pomocí aplikace

V dnešní době existují moderní možnosti ke stanovení KV rizika u asymptomatických (bezpříznakových) osob. Využít můžete i mobilní aplikace, které kalkulují riziko podle systému SCORE. Podobně účelné je využití online verze stanovení rizika podle SCORE – HeartScore – kterou v českém jazyce nabízí webová stránka Evropské kardiologické společnosti (www.heartscore.org/cs_CZ/access-heartscore).

Na kalkulačce si sami můžete vyzkoušet, jaké míry rizika dosahujete. U osob se středním rizikem (kalkulované SCORE 1-5 %) lze doporučit změnu životního stylu, aby nedošlo k progresi rizika. U osob s vysokým rizikem (SCORE 5-10 %) je důležitá promptní a trvalá změna životního stylu a doporučena návštěva kardiologa k zahájení medikamentózní léčby. U osob s velmi vysokým rizikem (SCORE nad 10 %) je nutná návštěva kardiologa se zahájením medikamentózní terapie.

Další faktory ovlivňující vznik srdečního onemocnění

Kromě genetických faktorů existuje také řada psychosociálních faktorů, které mohou mít vliv na vznik srdečního onemocnění. Patří mezi ně stres v práci či v rodinném životě, deprese, úzkost a další mentální poruchy, ale vliv může mít také nízký socioekonomický status (nízká úroveň vzdělání, nízký příjem a nízká úroveň bydlení), nedostatek sociální podpory či hostilita (tj. agresivní a nepřátelské jednání vůči okolí).

Onemocnění, která prohlubují kardiovaskulární riziko

Riziko srdeční příhody stoupá také ve spojitosti s dalšími onemocněními. Patří mezi ně chronické onemocnění ledvin, chřipka (studie ukázaly, že během chřipkové sezóny roste počet infarktů, a to až čtyřnásobně), autoimunitní onemocnění (revmatoidní artritida), obstrukční spánková apnoe (porucha spánku) či erektilní dysfunkce (porucha erekce).

Jak snížit riziko onemocnění srdce

Pro zdravé srdce je zásadní zdravý životní styl. Na první místo můžeme zařadit fyzickou aktivitu. Pravidelná fyzická aktivita redukuje celkovou a kardiovaskulární mortalitu (úmrtnost) jak u zdravých jedinců (o 20-30 %), tak i u rizikových pacientů či kardiaků. Má také pozitivní vliv na řadu rizikových faktorů – např. na vysoký krevní tlak, cukrovku či tělesnou hmotnost.

Neméně důležité je přestat kouřit (či kouření alespoň omezit). Riziko fatální srdeční příhody je u kuřáků dvojnásobné! Riziko spojené s kouřením je sice závislé na dávce a délce kouření, zatímco způsob užití tabáku nehraje roli, ale z hlediska rizika kardiovaskulárních komplikací pozorujeme největší nárůst rizika mezi nekuřáctvím a kouřením jedné cigarety denně. Pasivní kouření je také spojeno s nárůstem rizika ischemické choroby srdeční, a to až o 30 %. Otázka „nových“ způsobů užívání tabáku (např. zahřívaný tabák) či nikotinu (např. e-cigareta) je nyní intenzivně diskutována. Riziko je pravděpodobně nižší ve srovnání s kouřením cigaret a vyšší ve srovnání s nekuřáctvím. Podle studií se riziko kardiovaskulární morbidity (nemocnosti) snižuje již po šesti měsících nekuřáctví. Po 10–15 letech se pak vrací na úroveň člověka, který nikdy nekouřil.

Důležitá je také zdravá a vyvážená výživa. Doporučuje se konzumovat 3-5 g sodíku denně, zhruba 7 g vlákniny denně, přínosné je také rybí maso. Co je pravdy na tom, že malé množství alkoholu může být prospěšné? Z výsledků dříve publikovaných epidemiologických studií vyplynulo, že malá konzumace alkoholu je asociována s nižším rizikem než úplná abstinence. Platí však míra do 10 g alkoholu denně pro ženy a do 20 g alkoholu denně pro muže! Alkohol však rozhodně nemůže být považován za prevenci KV onemocnění!

Roli hraje také tělesná hmotnost člověka. Nadváha a obezita jsou spojeny se zvýšeným rizikem jak kardiovaskulárních příhod, tak celkové mortality (úmrtnosti). Proto si hlídejte své BMI a optimální váhu!

Kardiologická prevence má smysl

Na naší Klinice JL máme ambulanci kardiologie. Provádíme diagnostiku a léčbu kardiovaskulárních chorob, k dispozici máme kvalitní moderní přístrojové vybavení pro většinu neinvazivních vyšetření pro potřeby diagnostiky a terapie nejčastějších onemocnění srdce a cév (echokardiograf, záznamník elektrokardiogramu po dobu 24 hodin – Holter, přístroj pro 24h monitoraci krevního tlaku).
Kde nás najdete

Klinika JL – Kardio, s.r.o.
V Hůrkách 1296/10
Praha 13 – Stodůlky

www.klinikajl.cz/nase-oddeleni/kardiologie/

(Článek byl vypracován ve spolupráci s lékařkou MUDr. Janou Buckovou z Kliniky JL, zdroj: FAIT, Tomáš, Michal VRABLÍK a Richard ČEŠKA. Preventivní medicína. 3. aktualizované vydání. Praha: Maxdorf, [2021]. Jessenius. ISBN 978-80-7345-680-1.)

Nahoru

Používáním webových stránek Innova Healthcare a.s., souhlasíte s využíváním cookies ve vašem prohlížeči.

Pokračovat