Nejčastější oční vady u dětí: Jak probíhá vyšetření a léčba?

Různé oční vady trápí nejen dospělé, ale i děti. Často je odhalí pediatr při preventivní prohlídce nebo rodiče sami zpozorují, že dítě trápí rozmazané vidění, předčasná únava či bolest hlavy. Včasnou léčbou je ale možné spoustu problémů vyřešit, proto doporučujeme co nejdříve navštívit oftalmologa. Jedině ten pomocí speciálních přístrojů zjistí, v čem je problém a může zabránit fatálním následkům v dospělosti.

Dioptrické refrakční vady

K nejběžnějším problémům patří krátkozrakost nebo dalekozrakost, které jsou až ze 70 procent dány geneticky. Většinou je poznáte podle toho, že si dítě prohlíží předměty v neobvyklé vzdálenosti, mhouří oči nebo si z neznámých důvodů stěžuje na bolest hlavy. V takovém případě pomůže jedině oční lékař, který obě oči vyšetří oftalmoskopem a také pomocí optotypu, aby odhalil rozsah problému. V naší ordinaci přijímáme pacienty od 4 let, u kterých se nejčastěji používají optotypy se symboly, u školáků je pak nahrazují optotypy s písmeny. 

Krátkozrakost neboli myopie vzniká, když paprsek světla nedopadá na sítnici, ale před ni. Jde o vadu často spojenou s genetickými předpoklady, která se často se objevuje také u předčasně narozených dětí. Jindy ji ale ovlivňují i vnější okolnosti a pak jde o krátkozrakost získanou. Krátkozraké děti přivírají a mhouří oči, chtějí sedět blízko u televize nebo u tabule a může je trápit i bolest hlavy. 

Dalekozrakost se výjimečně objevuje i u malých dětí, a to v případě, že světlo dopadá za sítnici. Novorozenecká dalekozrakost je běžná a mnohdy sama odezní. U větších dětí je ale nutné přistoupit k nápravě pomocí brýlí a později případně i kontaktních čoček.

Nezávisle na obou zmiňovaných vadách se mohou děti rodit s astigmatismem.

Nejčastější příčinou je nesprávné zakřivení rohovky, které způsobuje zkreslené vidění na blízko i na dálku. Korekce probíhá pomocí brýlí s cylindrickými čočkami.

Výběr brýlí

Ke korekci se v obou případech používají dioptrické brýle a v pozdějším věku i kontaktní čočky. Výběr obrub i skel je individuální, u menších dětí se v obou případech doporučuje lehký a bezpečný plast, u kterého narozdíl od skla nehrozí rozbití a následné zranění. Na druhou stranu se ale dříve poškrábe a celkově nemá tak dlouhou životnost. 

Větší děti by ideálně měly mít brýle dvoje – plastové varianty se hodí na hraní a sport, do školy je pak lepší nosit pevnější a odolnější brýle s titanovými obroučkami. Pokud jde o skla, nejvyšší kvalitu nabízí polykarbonát. Musíte ale počítat s vyšší cenou.

Šilhání (strabismus)

Při šilhání dochází k tomu, že jedno oko předmět sleduje a druhé se otáčí jiným směrem. Tím může dojít k dvojitému vidění, které je pro náš mozek nepřirozené. Informaci z šilhajícího oka tedy přestane přijímat, což může postupně vyvolat tupozrakost. Případně si na sítnici vytvoří jiné místo nejostřejšího vidění, ale i tak vzniká nekvalitní obraz.

Ke korekci se využívají jak brýle, tak optometrická cvičení. Oboje je účinné hlavně u malých dětí do sedmi let a cvičení se i tak musí provádět pravidelně, přibližně půl hodiny dvakrát týdně. Pokud konzervativní léčba nepomůže, přistupuje se k operaci, která je většinou úspěšná.

Tupozrakost (lazy eye, amblyopie)

Tupozrakost se někdy označuje také jako líné oko nebo amblyopie. Postiženým okem totiž dítě vnímá obraz méně ostře. Většinou nevzniká samostatně, ale doprovází jiné oční vady, především šilhání, vysoké refrakční vady i zákaly, poruchy sítnice nebo zrakového nervu. Důležité je řešit tento problém už u malých dětí, nejpozději do zhruba do sedmého roku věku, stejně jako šilhání. Osvědčeným řešením je pleoptická léčba, při které se dítěti jedno oko zakryje okluzorem.

Další vady a onemocnění

Méně obvyklé jsou různé vrozené vady, šedý a zelený zákal, poruchy sítnice, nitrooční nádory nebo choroby mozku. Většinou se na ně přijde už u novorozenců nebo batolat. Vždy je ale potřeba zajít s dítětem k lékaři, který tyto problémy vyloučí.